Běžný pracovní den v životě fotografa
Každý úspěšný fotograf vstane kdy chce, až se vyspí z předešlého vydařeného bujarého večírku. Krásná a mladá modelka mu přinese snídani až do postele. Po nezbytném „ranním“ doutníčku a kafíčku se Maestro konečně vyvalí z luxusní postele svého přepychového podkrovního bytu/atelieru v jednom o rozloze minimálně 150m2 a když se mu náhodou chce, tak v klidu jde (pardon – nechá se odvézt, minimálně taxíkem) na další „kšeft“. Tam už je samozřejmě vše perfektně připraveno, nachystáno a nastaveno. Pan Fotograf jen tak (jakoby mimochodem) ležérně a s jistou rukou skutečného profesionála cvakne pár dokonalých snímků – které už netřeba dále upravovat – a poté se spěšně odebere na další skvělou párty, plnou celebrit a milionářů, kde už je netrpělivě očekáván…
Zazvonil zvonec a pohádky je konec
Tak nějak si představuje spousta lidí běžný pracovní den každého úspěšného a pracovně vytíženého fotografa. A upřímně, bylo by to krásné, že? KDYBY TO TAK OPRAVDU BYLO! Realita je ale úplně jiná. Fotografie, to je řemeslo jako každé jiné a vyžaduje především plné nasazení a spoustu, spoustu práce! NEBO NE! OPRAVA: Fotografie není řemeslo jako každé jiné. Vyžaduje totiž mnohem více vašeho času a nasazení než ostatní profese, často si práci „nosíte domů“ a vaše kreativita i nápady „vás nutí“ o své práci přemýšlet i v momentě, kdy už byste se normálně dávno měli věnovat čemukoli jinému. A jsem si jist, že většina fotografů toto potvrdí!
Co to? Tolik?! Za tu „chvilku zábavy“
Vše výše zmíněné vede často k závěru, že to co děláte (fotografování) vlastně ani není práce, ale spíše rozptýlení a zábava. Navíc „pracujete“ (bavíte se!) jen chvilku, tak za co vlastně chcete takové nehorázné peníze?! Faktem je, že to co klient (laik) vidí, je pouhou špičkou ledovce, už totiž nevidí všechno to ostatním kolem, co samotnému focení předchází a co po něm následuje.
Pozn.: Abych byl akurátní musím zdůraznit, že vše výše řečené je spíše takovým „maloměšťáctvím“, tak trochu specifikou oné typicky české nátury (třeba takoví zahraniční zákazníci či vrcholoví manažeři většinou podobně nesmýšlejí, naopak plně respektují naši práci a čas)
Běžný pracovní den v životě fotografa
Rozhodl jsem se, udělat test a chronologicky seřadit a spočítat, kolik času celkem (a kolik práce) vlastně zahrnuje jedna taková běžná fotografická zakázka. Nedávno jsem dělal portrétní business fotografiemanagementu (české pobočky) jedné velké nadnárodní korporace. Jednalo se o soubor celkem 4 typů fotografií: a) 10x portrét (dvě různá prostředí); b) společná skupinová fotografie; c) několik reportážních snímků; d) manažerský portrét pana ředitele. Vzhledem k náročnosti a vytížení celého managementunemohl Mohamed k hoře a proto musela hora k Mohamedovi a s celým mobilním ateliérem jsem se tak vypravil na místo činu!
Harmonogram a chronologie celé akce
1. Příprava techniky: 19:00 – 20:00 (1 hod)
cesta z domova do atelieru, složení, zabalení a naložení techniky (a to mam aťas blízko)
2. Vyložení techniky: 22:00 – 23:00 (1 hod)
něco vyložím a nechávám doma, něco zůstává v autě (dle počasí, parkování atd.)
+ následuje výběr a zabalení foto techniky, příprava paměťových karet, akumulátorů ap.
3. Ráno cesta na místo: 8:00 – 8:30 (1/2 hod)
přijde na to kam se jede, jak dlouho, kdy tam musí člověk být, co všechno jej čeká…
4. Vyložení a nastěhování na misto: 8:30 – 9:00 (1/2 hod) tuto část mám obzvlášť rád
je skvělé, pokud se vše odehrává od 5. patra výše… A ještě lepší, je-li budova bez výtahu 🙂
5. Příprava a Postaveni atelieru: 9:00 – 10:00 (1 hod)
příprava místnosti, stěhování nábytku v zasedačce, postavení a rozmístění stojanů, světel, soft boxů, pozadí… dále vše zapojit, nastavit a odzkoušet! V této části se občas hodně laškuje a improvizuje
6. Foceni – onen samotný akt humění: 10:00 – 11:30 (1,5 hod)
A pozor! To je ještě vč. pauz, prodlev a občasného čekání (což je bežné). Čistého času to focení samotné zabere spíše „jen“ hodinu!!!
7. Zabaleni techniky: 11:30 – 12:30 (1 hod)
nastěhování zpět do auta a vrácení místa (zasedačky) do původního stavu (tuto část také „miluji“ a zároveň ji spousta kolegů dost podceňuje… Sice plně chápu ovšem důrazně nedoporučuji!)
8. Cesta domů – 12:30-13:00 (1/2 hod) viz bod 3)
9. Odvoz a vrácení techniky na své místo – 13:00 – 14:00 (1 hod)
v rámci efektivity jsem to vzal rovnou přes atelier, tam jsem vše vyložil a opětovně postavil, zapojil, odzkoušel – neboť hned další den jsem měl rodinné ateliérové focení
10. Doma u PC – výběr + editace fotografii: 20:00-23:00 (3 hod)
mezi tím jsem si dovolil, věnovat se chvíli dětem a nějaké redakční cinnosti
RESUMÉ: 11 hodin čistého času !
A to nepočítaje dopravu (PHM), amortizaci auta + foto i ateliérové techniky!
Tak co, ještě pořád myslíte, že fotograf je bohém a požitkář s hlavou v oblacích, co pro samou zábavu nemá čas na „práci“?
